Agni
Tato odrůda vznikla spoluprací šlechtitelů ze šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a v Perné – J. Havlíka, ing. F. Zatloukala a ing. L. Michlovského – křížením odrůd André x Irsai Oliver.
Byla vyšlechtěna na ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro vinohradnictví v Oděse. V okolí se pěstuje pod názvem Oděsskij čornyj. Alibernet je více rozšířen na Slovensku, kde v teplejších podmínkách je kvalita vína kabernetového typu zvláště dobrá. Odrůda vznikla křížením Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon.
Odrůdu vyšlechtil ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) a byla nazvána na počest CH. K. Andrého (1763–1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně.
Ariana
Vznikla ve Šlechtitelské stanici v Perné prací ing. F. Zatloukala a ing. L. Michlovského. Křížení (Ryzlink rýnský x Svatovavřinecké) x Zweigeltrebe.
Blauburger
Odrůdu vyšlechtil F. Zweigelt v Klosterneuburgu křížením Modrý Portugal x Frankovka v roce 1923. Pěstuje se asi na 1 tisíci hektarů v Rakousku.
Odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením (Cabernet Franc x Zweigeltrebe).
Původní kabernetovou odrůdou byl Cabernet Franc, který je blízce příbuzný s lesní révou. Přirozeným opylením odrůdou Sauvignon vznikla v současné době módní modrá odrůda Cabernet Sauvignon. Cabernet Franc byl neprávem zatlačen do pozadí.
Cerason
Modrá moštová velmi pozdní odrůda vzniklá křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel).
Domina
Středně raná moštová modrá odrůda. Pochází z křížení Modrý Portugal x Rulandské modré. Byla vyšlechtěna v Ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu v Německu.
Středně raná moštová modrá odrůda. Vznikla křížením Helfensteiner x Heroldrebe (tj. Jakubské x Trolínské) x (Modrý Portugal x Frankovka). Odrůda byla vyšlechtěna ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu v Německu.
Je to pravděpodobně rakouská odrůda, na jejímž vzniku se podílela odrůda Heunisch. Pěstuje se hlavně ve středoevropských vinařských oblastech. U nás se pěstuje jen na Moravě, protože to je odrůda pozdní.
Fratava
Modrá moštová pozdní odrůda vzniklá křížením Frankovka x Svatovavřinecké.
Kofranka
Modrá moštová pozdní až velmi pozdní odrůda vyšlechtěná křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel 13.666).
Laurot
Středně raná až pozdní moštová modrá odrůda pocházející z křížení (Merlot x Seibel 1366) x (Frankovka x Svatovavřinecké).
Původní francouzská odrůda geneticky blízká Cabernet Franc. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle po celém světě a vína si získala značnou oblibu. Jméno je odvozeno od francouzského názvu ptáka kosa (Merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů Merlotu, neboť se zabarvují domodra dříve než u ostatních odrůd v Bordeaux pěstovaných.
Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku.
Nativa
Modrá moštová pozdní odrůda vzniklá křížením (Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel 13.666.
Tuto barvířku vyšlechtil prof. ing. Vilém Kraus, CSc. Neronet je středního, na živných půdách bujného růstu, letorosty jsou vzpřímené, hustěji olistěné středně velkými, hlouběji dělenými, tmavozelenými listy, které mění na podzim barvu do krvavě červené.
Středně raná až pozdní moštová modrá odrůda. Kříženec (Revolta x Alibernet) x André. Odrůda byla vyšlechtěna prof. ing. Vilémem Krausem, CSc. v Lednici na Moravě.
Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě. Nese téměř všude původní francouzský název Pinot noir, v Itálii Pinot nero, v Německu Spätburgunder a v Rakousku Blauer Burgunder, Crni burgundac na Balkáně, Kisburgundi v Maďarsku.
Sevar
Modrá moštová středně raná odrůda vzniklá křížením Seyve Villard x Svatovavřinecké.
Ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent, dnes se nejvíce pěstuje u nás. Genetické analýzy ukazují, že odrůda je příbuzná s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.